Příběh vhodný akorát tak na Silvestra.
Slunce stálo vysoko
vzduch jak z dračí tlamy dech,
tak to slečinka miluje
v tom horku ležet na zádech
Však když polední odbyla
a vzplanul největší žár,
ona na dece se vztyčila,
kocoure, pojďme na pohár
Nejlepší dělá Laberman
s mátou a vanilkou
a pak si dáme zmrzlinu
a klidně dvojitou
K Labermanům cesta vede
dlouhá, plná kamení,
ale je tu ještě jedna,
však plná hrůz a znamení
Nikdy nechoďte tou druhou,
ač krátká je a písčitá,
těch poutníků, co zmizelo tam,
nikdo nedopočítá
Černou hlavou potřásla,
jak poník pana Pidyma,
a se rty semknutými
na tu kratší cestu vkročila.
Uhání slečinka
rozpáleným pískem,
v dlani mušličku pro štěstí
ze všech sil tiskne
Uhání slečinka
po oblázcích bílých
krok za ní kocour,
ač je mu život milý
Ten pohled naskyt se
rackům i bukačům,
slečinka za ní kocour,
jak blíží se k naháčům
A už první Adonis
k obzoru oči zved
i on spatřil dívčinu
jak z růže bílý květ
Však tvář se mu chmuří,
zlost hrne se v líc,
ta dívka má kalhotky
tam kde nemá být nic
A už probírají se další
ze sladkého spánku,
zlostně a divoce,
zří tu troufalou dívku
Ten co cestu jí zastoupil,
moh by být kovářem,
ostatní zrovna tak,
pak kruh se uzavřel
Ten první s palicí
druhý zved kyj
a kocour hned menší byl
než nejmenší pyj
A slečinka vzlykla
na to však pozdě už,
pak slovo si vzal
kosmatý muž
Mladá dámo,
tohle si pro vždy pamatuj,
tady je naše pláž,
tady se chodí bez šatu
Takže buď sundáš plavky
spodek i vrch
nebo se vrať zpátky
na ten váš vrch
A jak to bylo dál, jak se nakonec slečinka rozhodla, to už necháme na Vaší Silvestrovské představivosti.
Zdraví a štěstí v novém roce Vám přejí,
kocour Leoš s rodinou
